|
|
Hubert Svoboda: zločin a trest
Zerbst, Jan ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá životem významného brněnského stavitele Huberta Svobody, který byl po druhé světové válce odsouzen k dvouletému žaláři. Struktura této diplomové práce je založena na dvou kapitolách, které jsou spolu navzájem propojeny. V úvodní studii je představen příběh Huberta Svobody od jeho narození po smrt. Čtenář se dozví, co stálo za stavitelovou kolaborací. Následná kapitola popisuje historikovu cestu za zrekonstruováním historické skutečnosti. Byly v ní vytvořeny podkapitoly zabývající se dějinami přítomnosti, které mají výslednou podobu na badatelův interpretační narativ. Vzhledem k využití metody orální historie se následné kapitoly věnují validitě výpovědí narátorů, abychom mohli porovnat validitu nejen pamětníků, ale i archivního pramene. Tato práce pramenní z mého vlastního metodologického postupu, který jsem si vytvořil během bádání a je zároveň jediná, která reflektuje dějiny přítomnosti v historické práci.
|
|
|
Stromová síň na zámku v Bechyni
FIALOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá prostorem a výzdobou tzv. Stromové síně na zámku v Bechyni. Zájem Terezy Fialové je upřen k osobě stavebníka Ladislava ze Šternberka, který nechal síň ztvárnit jako aluzi na přírodní prostředí. Nejasná funkce unikátně pojatého prostoru je vyložena na základě komparace s jinými prostory sídel významných šlechtických rodů na území jižních Čech. Další část práce tvoří materiálové ohledání prostoru, v jehož důsledku je proveden výzkum dochované výzdoby, analýza použitého materiálu a dokumentace kamenických značek. Značná pozornost je věnována možnému staviteli síně, Wendelu Roskopfovi, jehož autorství je ověřeno na základě analýzy jeho životního díla a uměleckého vyjádření v souvislosti s dekorativním pojetím kamenické výzdoby. Práci uzavírá vymezení teoretických východisek naturalistické nápodoby přírodních motivů v pozdně gotické sakrální i profánní architektuře.
|
|
|
Náročné kamenické prvky v Parléřovské dílně v evropském kontextu
Pavlíčková, Anna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Chotěbor, Petr (oponent)
Předkládaná práce se zabývá problematikou přenosu inspiračních prvků použitých v katedrále sv. Víta v Praze se zaměřením na visuté svorníky v sakristii katedrály. Na stavbě katedrály sv. Víta se podíleli ve 14. století dva stavitelé - Matyáš z Arrasu a Petr Parléř. Oba tito stavitelé se inspirovali nejvýznamnějšími stavbami tehdejší Evropy a získané zkušenosti uplatnili i na pražské katedrále. Důkladným zpracováním života Matyáše z Arrasu se podařilo definovat tohoto stavitele jako svébytnou osobnost, která při stavbě pražské katedrály používala moderní odvážné tvarosloví a položila základy katedrální architektury v Čechách. Následné zpracování vybraných staveb stavěných v jižní Francii druhé poloviny 13. a první poloviny 14. století předkládá mnoho prvků, které vykazují společné znaky s prvky užitými na katedrále sv. Víta, a umožňuje tak rozšířit inspirační zdroje pražské katedrály. Práce obou stavitelů na sebe navazuje v prostoru tzv. Staré sakristie zdobené dvěma unikátními visutými svorníky. Díky kompletnímu zpracování vzorů z jižní Francie a Alsaska byli objasněny okolnosti vzniku těchto svorníků, zmapovaná cesta jejich přenosu po Evropě a nastíněny další možnosti výkladu jejich tvarosloví. Celá práce je doplněna přehledem mapujícím fungování katedrální huti a rozborem středověké konstrukce...
|
|
|
Hubert Svoboda: zločin a trest
Zerbst, Jan ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá životem významného brněnského stavitele Huberta Svobody, který byl po druhé světové válce odsouzen k dvouletému žaláři. Struktura této diplomové práce je založena na dvou kapitolách, které jsou spolu navzájem propojeny. V úvodní studii je představen příběh Huberta Svobody od jeho narození po smrt. Čtenář se dozví, co stálo za stavitelovou kolaborací. Následná kapitola popisuje historikovu cestu za zrekonstruováním historické skutečnosti. Byly v ní vytvořeny podkapitoly zabývající se dějinami přítomnosti, které mají výslednou podobu na badatelův interpretační narativ. Vzhledem k využití metody orální historie se následné kapitoly věnují validitě výpovědí narátorů, abychom mohli porovnat validitu nejen pamětníků, ale i archivního pramene. Tato práce pramenní z mého vlastního metodologického postupu, který jsem si vytvořil během bádání a je zároveň jediná, která reflektuje dějiny přítomnosti v historické práci.
|
|
|
Obraz stavitelské aktivity šlechtického rodu v období historismu
KUČERA, Petr
Diplomová práce se zabývá okolnostmi obnovy a přestavby hradu Křivoklát knížecí rodinou Fürstenbergů. Stavitelské aktivity jsou sledovány v kontextu dobového myšlení historické šlechty a názorů na architekturu a vznikající památkovou péči v 19. století. Na hrad je pohlíženo nejen z pohledu jeho knížecích držitelů, ale i národně probuzené veřejnosti a jejích elit. Nedílnou součástí diplomové práce je také pohled na architekty věnující se podobě hradu v 19. století se zvláštním přihlédnutím na fürstenbergského stavebního inženýra J. B. Urbana na základě jeho dochovaných pamětí.
|
host ::
RSS.